Jiří Peňás
[…] Před válkou bylo i tato část zdejších hor silně obydlená. V údolí bylo na sto stavení, byl tam oblíbený hostinec »Na konci světa – Am Ende der Welt«, sklárna, přádelna, sodovkárna, byla tam škola. Teď je tam obydlených pár baráků, všechny ostatní byly zbořeny na začátku šedesátých let. Byl mezi nimi srub či jakási lesní chajda, která patřila Franzi Grussovi, „opomenutému malíři Kraslicka“, jak ho nazval v monografie, kterou o něm loni vydal sokolovský gymnaziální profesor Vladimír Prokop, mimochodem největší znalec díla Zdeňka Buriana. […]
Výhled z Bleibergu aneb Olovo
Celý článek na webovych stránkách lidovky.cz